Astrologie: Je o ní v Bibli zmínka?
Astrologie se stává stále populárnější. Mnozí lidé ji považují za jistý zdroj moudrých rad, které jsou adresně určeny právě pro ně. Jak se Bůh vyjadřuje o těch, kdo se chodí radit k astrologům a berou jejich rady jako směrodatné pro své životy? Přečtěme si Bibli, Izajáš 47,13–15: „Zmalátnělas přes svá velká rozhodnutí. Jen ať se postaví a zachrání tě ti, kdo pozorují nebesa, kdo zírají na hvězdy, kdo při novoluní uvádějí ve známost, co by tě mohlo potkat. Hle, jsou jako sláma, spálí je oheň. Ti nevysvobodí z moci plamene ani vlastní život. Nezbude ani žhavé uhlí pro ohřátí, ani oheň, u něhož by bylo možno sedět. Tak dopadnou ti, jimiž se zaměstnáváš, s nimiž obchoduješ už od svého mládí. Každý z nich na svých cestách zbloudí, nespatří tě nikdo.“
V této první biblické zmínce o astrologii Bůh mluví k lidem dávného pohanského Babylona. Archeologie na Středním východě potvrdila, že astrologie má kořeny u babylonského národa, v místech, kde je dnes Irák. Byly vykopány tabulky s klínovým písmem, jež zobrazovaly horoskopické nákresy, a podle vědců pocházejí nejpozději z 5. století př. n. l. Astrologie je věštecké umění, které učí, že vzájemné postavení slunce, Měsíce a planet má vliv na jednotlivce a na záležitosti jejich života. Stejně jako v dávném Babylonu, i v dnešním moderním světě stále větší počet lidí využívá služeb astrologických poradců.
V knize Daniel je zapsána skutečná událost ze života babylonského krále Nebúkadnesara. Tento král měl velice znepokojivý sen a chtěl porozumět jeho významu. Daniel 2,2 uvádí: „Král tedy rozkázal zavolat věštce, zaklínače, čaroděje a hvězdopravce, aby mu pověděli, co se mu zdálo.“
Tito astrologové, známí také jako ‚Kaldejci‘, byli součástí královského kruhu rádců a ‚mudrců‘, kteří se zabývali věštěním. Původní slovo pro astrologii v hebrejštině doslova znamená ‚zbožštění nebes‘. Věštění je akt předpovídání budoucích událostí nebo zjevení tajného poznání skrze znamení a předzvěsti nebo jiného nadpřirozeného působení. Bůh nám zakazuje zaobírat se věštectvím. Tento příkaz je uveden v Bibli, Leviticus 19,26: „…nebudete se obírat hadačstvím ani věštěním.“
Věštění bylo ve starozákonní době mezi pohanskými národy běžnou záležitostí. Když Izraelité vcházeli v Kenaanu do Zaslíbené země, Bůh je varoval, aby s těmito věcmi neměli nic společného. Hospodinova varovná slova jsou zapsána v Bibli, Deuteronomium 18,9.12 a 14: „Až vstoupíš do země, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh, neuč se jednat podle ohavností oněch pronárodů … Každého, kdo činí tyto věci, má Hospodin v ohavnosti. Právě pro tyto ohavnosti Hospodin, tvůj Bůh, před tebou vyhání ony pronárody. Tyto pronárody, které si podrobíš, poslouchají mrakopravce a věštce, ale tobě to Hospodin, tvůj Bůh, nedovolil.“ Věštění je dokonce považováno za jeden ze smrtelných hříchů. V 1. knize Samuelově 15,23 je psáno: „Vzdor je jako hříšné věštění a svéhlavost jako kouzla a ctění domácích bůžků.”
O to víc nás může překvapovat, že si horoskopy našly své stálé místo i v seriózních novinách a že jsou vyhledávány miliony jinak slušných a přemýšlivých lidí. Je to v pořádku, že lidé mají takovouto bezmyšlenkovitou zálibu v astrologii? Jak se k této celé záležitosti staví Bible? V 1. Tesalonickým 5,22 Bůh důrazně uvádí: „Zlého se chraňte v každé podobě.“
Král Nebúkadnesar svolal mágy, věštce a astrology, aby mu připomněli, co se mu zdálo. Jak si s tímto úkolem poradili? Daniel 2,10: „Hvězdopravci králi odpověděli: ‚Není na zemi člověka, který by dovedl sdělit to, co král rozkázal. Nadto žádný velký a mocný král nežádal od žádného věštce, zaklínače nebo hvězdopravce takovou věc.‘“
Babylonští astrologové nebyli schopni pomoci králi s jeho obtížným snem. Bůh však požehnal svému modlícímu se proroku Danielovi dary Ducha svatého, takže byl schopen sen králi vyložit. Čteme o tom v biblické knize Daniel 2,27–28: „Daniel králi odpověděl: ‚Tajemství, na které se král ptá, nemohou králi sdělit ani mudrci, ani zaklínači, ani věštci, ani planetáři. Ale je Bůh v nebesích, který odhaluje tajemství. On dal králi Nebúkadnesarovi poznat, co se stane v posledních dnech. Toto je sen, totiž vidění, která ti prošla hlavou na tvém lůžku…“ S Božím posvěcením byl Daniel schopen popsat a vyložit králův prorocký sen.
Pokud máme potřebu porozumět nepochopitelným situacím v našich životech, bude pro nás moudřejší vyhnout se bludnému zlu astrologického věštění a uznat, že „na nebi je Bůh, který odhaluje tajemství“. Stejně jako Daniel se můžeme na modlitbě obrátit k Bohu o pomoc. V Bibli pak máme jistou oporu v jeho slově.